MIMOŘÁDNÁ UNIVERZÁLNÍ HODNOTA

přeshraniční lokality světového dědictví „Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří“ se opírá o tři kritéria.

Inovace, hornické znalosti a dovednosti, které vzešly ze sasko-českého Krušnohoří byly přenášeny do celého světa a vedly k významnému rozvoji v dalších hornických oblastech.

Dále je to rozsáhlý vliv hornictví na všechny oblasti společenského života, což  dodnes dokládají stále živé tradice, myšlenky a představy typické pro krušnohorskou kulturu. Model státem řízeného hornického průmyslu následně ovlivnil hospodářský a sociální systém těžby v dalších hornických regionech kontinentální Evropy.

Nakonec je to také dobře patrná hornická kulturní krajina z období od 12. do 20. století. Hornická činnost vedla k nebývalému rozvoji osídlení v bezprostřední blízkosti ložisek surovin, především stříbra, cínu, kobaltu a železa. V hornických městech svědčí o tomto rozvoji administrativní, sakrální i světské stavby.

Mimořádná hodnota je zastoupena 22 součástmi (komponenty), které jako celek názorně dokumentují proces utváření tohoto území, jak z hlediska hornictví a technologie, tak i z hlediska krajinného rázu.

Komponenta Altenberg-Zinnwald představuje mnohovrstevnatou hornickou krajinu s dochovanými důlními a zpracovatelskými zařízeními, která dokumentují těžební a zpracovatelské technologie v průběhu více než 500 let. Důl Vereinigt Zwitterfeld zu Zinnwald je svědectvím o vrchnostenské těžbě cínu, kterou po tři staletí ovládal rozvětvený sasko-český šlechtický rod Bünau se sídlem na hradě a ve městě Lauenstein. Hornictví mělo velký vliv na hospodářský a kulturní rozvoj východního Krušnohoří. Přeshraniční charakter a historické vazby mezi jednotlivými panstvími jsou patrné zejména na ložisku Zinnwald.